Jump to content
Sign in to follow this  
dadasan789

Ruské carské a sovětské námořnictvo

6 comments in this topic

Recommended Posts

Korzár
183 posts
8,814 battles

Carské námořnictvo bylo v dobách mezi válkami nejšlabší a nejhůře vyzbrojeno.

 

 

 

 

Pokusím se i zde něco zapsat.

Předem se omlouvám , jelikož o ruských lodích nejsou moc informace tak budu hodně čerpat z netu . 

Share this post


Link to post
Share on other sites
Korzár
183 posts
8,814 battles

Třída Gangut

 

Třída Gangut byla třída bitevních lodí Ruského carského námořnictva. Celkem byly v letech 1909–1914 postaveny čtyři jednotky této třídy. Lodě se účastnily první světové války i ruské revoluce (po ní dostaly nová revoluční jména). Frunze ve 20. letech zničil požár a zbylé tři lodě byly ve 30. letech rozsáhle rekonstruovány. Dvě jednotky byly za druhé světové války nasazeny na Baltu a jedna v Černém moři. Jejich hlavní činností byla dělostřelecká podpora pozemních jednotek. Marat za války zničily německé střemhlavé bombardéry, zbylé dvě bitevní lodě sloužily až do poloviny 50. let. Poté byly sešrotovány.

 

Pozadí vzniku

 

Stavba této třídy byla objednána roku 1909. Její konstrukci navrhla britská společnost Brown & Co. v Clydebanku. Ruské loděnice postavily celkem čtyři jednotky této třídy.[2] Pro jejich doprovod byly navíc stavěny lehké křižníky třídy Světlana.

 

Jednotky třídy Gangut:

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Porevoluční jméno Status
Gangut Admiralty Shipyard 16.cervna 1909 1911 11.ledna 1915 Okťabrskaja revolucija sešrotovaná
Pertropavlovsk Baltic Yard 16. června 1909 1911 5. ledna 1915 Marat sešrotována
Sevastopol Baltic Yard 16. června 1909 27. června 1911 17.listopadu 1914 Parižskaja kommuna sešrotována
Poltava Admiralty Shipyard 16. června 1909 1911 30. prosince 1914 Frunze sešrotována

 

 

Konstrukce:

 

Hlavní výzbroj po dokončení tvořilo dvanáct 305 mm kanónů ve čtyřech třídělových věžích stojících v ose lodi. Sekundární výzbroj tvořilo šestnáct 120 mm kanónů umístěných v kasematech. Lehkou výzbroj představovaly čtyři 63 mm kanóny a čtyři 57 mm kanóny. Lodě rovněž nesly čtyři 450 mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři sestavy turbín Parsons, kterým páru dodávalo 25 kotlů Yarrow. Lodní šrouby byly čtyři. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů.

 

Operační služba

 

První světová válka

Všechny čtyři lodě byly do služby zařazeny v průběhu první světové války. Byly součástí baltské floty a měly bránit Finský záliv proti případnému nájezdu německé Kaiserliche Marine.

 

Druhá světová válka

 

Pobřežní baterie vytvořená ze dvou dělových věží bitevní lodě Frunze

Marat a Okťabrskaja revolucija strávily druhou světovou válku na Baltu. Marat byl potopen německými střemhlavými bombardéry a příležitostně sloužil jako plovoucí baterie. Okťabrskaja revolucija se také soustředila hlavně na podporu pozemních sil obránců obleženého Leningradu.

Parižskaja kommuna pak byla v letech 1929–1930 přesunuta do Černého moře, kde mělo sovětské námořnictvo nedostatek velkých válečných lodí. V této oblasti byla nasazena ve světové válce. Především svou palbou podporovala pozemní operace Rudé armády. Nasazena byla jak v Kerčsko-feodosijské operaci, tak později pro znovu obsazení Krymu. V roce 1943 bylo lodi vráceno předválečné jméno Sevastopol.

Okťabrskaja revolucija a Sevastopol přečkaly válku v aktivní službě, ve které zůstaly do roku 1954, kdy byly převedeny k výcviku. O dva roky později byly sešrotovány.

 

 

rusko.png

gangunt2.jpg

gangunt3.jpg

gangunt1.jpg

  • Cool 1

Share this post


Link to post
Share on other sites
Korzár
183 posts
8,814 battles

 

křižník Aurora

 

Aurora (rusky Аврóра, správným přepisem Avrora) je ruský chráněný křižník třídy Pallada, který v současnosti slouží jako muzeum v Petrohradu. Loď byla nasazena v rusko-japonské válce, první světové válce a v roce 1917 se stala symbolem bolševické revoluce v Rusku. Od roku 1957 slouží jako muzeum.

Aurora byla třetím a posledním křižníkem třídy Pallada (měla sesterské lodě Pallada a Diana). Postavena byla v Petrohradu v letech 1897–1903 (kýl byl založen 4. června 1897, spuštěna na vodu byla 24. května 1900).

 

 

Konstrukce

 

Hlavní pancéřovou ochranou lodi byla pancéřová paluba o síle 50–75 mm, jejíž šikmé části zasahovaly až pod čáru ponoru. Hlavní výzbroj lodi tvořilo osm 152mm kanónů vzor 1892, zbraně kryly pancéřové štíty (po jednom byly na přídi a na zádi, zbylých šest bylo na bocích trupu). Dále loď nesla 24 kusů 75mm děl a osm 37mm děl. Nesla také tři 381mm torpédomety (po jednom na přídi a na bocích).

Páru dodávalo 24 vodotrubných kotlů Belleville vytápěných uhlím. Pohon zajišťovaly tři tříválcové sdružené parní stroje s trojnásobnou expanzí a s přímým pohonem šroubů.

 

 

Hlavní technická data hnacích strojů
  Ø válce zdvih pístu tlak páry
vysokotlaký válec    800 mm      870 mm  12,9 atp
středotlaký  1273 mm         —"—    5,5 atp
nízkotlaký  1900 mm         —"—    2,2 atp

 

Vnější lodní šrouby měly průměr 4.09m a prostřední lodní šroub měl průměr 3,50 m. Při zkouškách loď dosáhla maximální rychlosti 19,2 uzlu, při 135 ot/min a výkonu strojů po 3870 koních. (Maximální výkon každého ze strojů byl 4100 k, tedy cca 3016 kW, ale při 150 ot/min. Tohoto výkonu se ale na lodi nikdy nepodařilo dosáhnout, takže 20 uzlové rychlosti předpokládané v projektu nikdy nemohlo být dosaženo.)

 

Historie

 

Prvním bojovým nasazením lodi byla rusko-japonská válka. Aurora byla přeřazena z Baltského loďstva do nově zformované 2. pacifické eskadry. Ta byla, pod velením admirála Rožestvenského, vyslána z Evropy na Dálný Východ, kde Japonské císařské námořnictvo zablokovalo zdejší ruskou eskadru v přístavu Port Arthur. Celý náročný přesun trval od října 1904 do května 1905 a během přesunu byla loď lehce poškozena v  Incidentu na Dogger Bank. Bojový křest lodi nastal v bitvě u Cušimy, ve které japonské námořnictvo drtivě zvítězilo. Lodi se podařilo probít z bojiště a byla poté krátce internována v Manile (to samé provedly křižníky Oleg a Žemčug).

 

Po návratu k Baltskému loďstvu loď sloužila k výcviku a podnikla řadu zámořských plaveb. V roce 1911 se například v Bangkoku účastnila oslav korunovace thajského krále Rámy VI..

 

Aurora byla bojově nasazena také v první světové válce, přičemž operovala v Baltském moři. Dne 7. listopadu 1917 na Leninův rozkaz vystřelil křižník Aurora salvu slepých nábojů jako signál pro dělostřelecký pluk, který zahájil útok na Zimní palác. Byla tak zahájena Říjnová revoluce. Od roku 1922 křižník sloužil jako výcviková loď.

 

V průběhu druhé světové války byly lodní zbraně demontovány a použity k pozemní obraně Leningradu (Petrohradu), loď samotná byla zakotvena v přístavu Oranienbaum, poškozena bombardováním a potopena. Po válce byl křižník v letech 1945–1947 opraven a natrvalo zakotvil na řece Něvě v Leningradu jako symbol Říjnové revoluce. Byl používán k výcviku a v roce 1957 se stal muzeem.

 

V lednu 2013 oznámil ministr obrany Ruské federace generál Sergej Šojgu rozhodnutí o celkové renovaci lodi. Dne 21. září 2014 byla Aurora odtažena do opravárenského doku Kronštadtských loděnic Ministerstva obrany Ruské federace.Loď, která slouží jako muzeum, byla po opravách vrácena na své původní stanoviště v Petrohradu v sobotu 16. července 2016. V průběhu oprav byl zrenovován trup křižníku a na lodi bylo instalováno moderní protipožární zařízení a 52 bezpečnostních kamer.

 

S dovolením našeho Community Managera YabbaCoe   tu mohu zveřejnit par fotek z jeho návštěvy Petrohradu a křižníku Aurora.

aurora2.jpg

aurora1.jpg

aurora3.jpg

aurora4.jpg

aurora5.jpg

rusko.png

  • Cool 2

Share this post


Link to post
Share on other sites
Korzár
183 posts
8,814 battles

 křižník Michail Kutuzov 

třída Sverdlov

 

Projekt 68bis či třída Sverdlov, byla třída lehkých křižníků sovětského námořnictva z doby studené války. Jednalo se o poslední postavené sovětské konvenční křižníky, po nichž následovaly raketonosné křižníky Projektu 58 (v kódu NATO třída Kynda). Celkem bylo postaveno 14 křižníků. Jeden kus byl později prodán do Indonésie. Vyřazovány byly od poloviny 80. let, přičemž poslední jednotka byla vyřazena teprve v roce 1992.

 

Stavba křížníků třídy Sverdlov probíhala v letech 1949–1955 díky Stalinově zálibě ve velkých hladinových lodích, přestože po skončení druhé světové války bylo zřejmé, že tato kategorie lodí zastarala a nová plavidla jinde prakticky nebyla stavěna. Po Stalinově smrti jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov celý program utlumil a řada nedostavěných křižníků byla sešrotována. Dokončeno tak bylo 14 z plánovaných 24 jednotek.

 

 

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Osud
Sverdlov 1949 1950 30. července 1952 vyřazen
Dzeržinskij 1948 1950 18. srpna 1952 vyřazen
Ordžhonikidze 1949 1950 15. března 1952 vyřazen
Ždanov 1949 1950 31. prosince 1952 vyřazen
Alexandr Něvský 1950 1951 31. prosince 1952 vyřazen
Admiral Nachimov 1950 1951 27.března 1953 vyřazen
Admiral Ušakov 1950 1951 8. října 1953 vyřazen
Admiral Lazarev 1951 1952 3. března 1954 vyřazen
Alexander Suvorov 1951 1952 31. prosince 1953 vyřazen
Admiral Senjavin 1951 1952 30. listopadu 1954 vyřazen
Dimitrij Požharskij 1952 1953 31. prosince 1954 vyřazen
Molotovsk 1952 1954 30. listopadu 1954 vyřazen
Murmansk 1953 1955 22. října 1955 vyřazen, roku 1994 během tažení k sešrotování ztroskotal u břehů Norska, vrak byl rozebrán
Admiral Kornilov 1951 1954 stavba zrušena 1959
Kronštadt 1953 1954 stavba zrušena 1959
Tallinn 1953 1955 stavba zrušena 1959
Varjag 1954 1956 stavba zrušena 1959
Kozma Minin 1952 1953 stavba zrušena 1959
Dmitrij Donskoj 1953 stavba zrušena 1959

 

Výzbroj křižníků tvořilo dvanáct 152mm kanónů MK-5-bis v třídělových věžích, sekundární ráží představovalo dvanáct 100mm kanónů SM-5-1 ve dvoudělových věžích a plavidla dále nesla 16 protiletadlových 37mm kanónů V-11 v dvouhlavňových postaveních. Plavidla také nesla dva pětihlavňové 533mm torpédomety PTA-53-68bis. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny a šestnáct kotlů. Nejvyšší rychlost přesahovala 33 uzlů.

 

 

Kutuzov jako námořní muzeum   křižník Michail Kutuzov

 

kutuzov1.jpg

kutuzov2.jpg

kutuzov3.png

kutuzov4.jpg

  • Cool 1

Share this post


Link to post
Share on other sites
Korzár
183 posts
8,814 battles

Třída Imperatrica Marija

 

Třída Imperatrica Marija byla třída bitevních lodí Ruského carského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy, určené pro službu v Černém moři. Lodě se účastnily první světové války i bojů ruské revoluce. Od třídy Gangut postavené pro baltské loďstvo, se třída Imperatrica Marija lišila kratším trupem, zesíleným pancéřováním a nižší rychlostí.

 

Ruské loděnice v letech 1911–1917 postavily celkem tři jednotky této třídy.

Jednotky třídy Imperatrica Marija:

 

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Další jména Osud
Imperatrica Marija 1911 1913 10.června 1915 zničena vnitřní explozí
Imperatrica Jekatěrina Velikaja 1911 1914 18. října 1915 Svobodnaja Rossija potopena vlastní posádkou
Imperator Alexander III 1911 1914 17.července 1917 Volja
Geněral Alexejev
sešrotována


Konstrukce

 

Hlavní výzbroj po dokončení tvořilo dvanáct 305mm kanónů ve čtyřech třídělových věžích stojících v ose lodi. Sekundární výzbroj tvořilo dvacet 130mm kanónů umístěných v kasematech. Lehkou výzbroj představovaly čtyři 75mm kanóny. Lodě rovněž nesly čtyři 450mm torpédomety. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů.

 

Operační služba

 

Černomořské loďstvo bylo zařazením bitevních lodí Imperatrica Marija a Imperatrica Jekatěrina Velikaja v roce 1915 velmi posíleno. Získalo tím jednoznačnou převahu nad bitevním křižníkem SMS Goeben (kromě rychlosti), který do té doby v Černém moři neměl rovnocenného soupeře. Obě bitevní lodě se v posledních měsících roku 1915 podílely na výpadech ruského loďstva k tureckému a bulharskému pobřeží.

 

Imperatrica Marija však byla překvapivě zničena 20. října 1916 v Sevastopolu vnitřní explozí.

Po únorové revoluci v roce 1917 byla Imperatrica Jekatěrina Velikaja přejmenována na Svobodnaja Rossija. Třetí jednotka třídy rozestavěná jako Imperator Alexander III., byla do služby zařazena v červnu 1917 jako Volja. Po říjnové revoluci byly obě bitevní lodě podřízeny ústřednímu výboru námořnických sovětů Černomořského loďstva (Centroflot) a jejich bojová aktivita ustala. Dočasný konec bojových akcí proti Centrálním mocnostem v březnu 1918 stvrdilo podepsání Brestlitevského míru.

 

Podle podmínek mírové smlouvy mělo být loďstvo v Sevastopolu odzbrojeno pod německým dohledem. Když se však německá armáda přiblížila k městu, posádky s loděmi unikly do Novorossijska. Když sovětský admirál Tichmeněv rozhodl odvést své lodě do německé internace, loďstvo se rozdělilo a část lodí vlastní posádky raději potopily. Zatímco Volja odplula do Sevastopolu, Svobodnaja Rossija vyplula 18. června 1918 před novorossijský přístav, kde ji čtyřmi torpédy potopil torpédoborec Kerč.

Volja byla v červnu 1918 zajata Němci, kteří však loď nedokázali zařadit do služby (neměli na to ani dostatek námořníků). Po německé kapitulaci ukořistěné lodě 25. listopadu 1918 převzala Velká Británie, která se zde podílela na protibolševické intervenci sil Dohody v rámci ruské občanské války a její silné loďstvo ovládlo prostor Černého moře.

 

V září roku 1919 Britové předali část ukořistěných lodí – bitevní loď Geněral Alexejev (ex Volja), křižníky General Kornilov (ex Očakov), Pamjať Merkurija, Almaz, 11 torpédoborců a pět ponorek, bělogvardějcům, což jim umožnilo stáhnout část vlastních sil z oblasti. Bělogvardějská námořní eskadra měla námořní převahu v celé oblasti a soustředila se na podporu pozemních jednotek.

Námořní převaha nemohla zachránit situaci na souši. Bolševická ofenziva v říjnu 1920 rychle postupovala do oblastí, dosud ovládaných bělogvardějci. Bělogvardějská námořní eskadra proto v polovině listopadu 1920 evakuovala na 151 000 lidí do Istanbulu a posléze se, včtně bitevní lodě Geněral Alexejev, nechala internovat Francouzi v severoafrické Bizertě. Sovětský svaz získal válečné lodě eskadry až v roce 1924 poté, co s ním Francie navázala diplomatické styky. Kvůli katastrofálnímu technickém stavu však musely být, včetně Geněral Alexejev, všechny sešrotovány.

 

Mariya1.jpg

marija2.jpg

rusko.png

  • Cool 3

Share this post


Link to post
Share on other sites
Korzár
183 posts
8,814 battles

Imperator Nikolaj I. (1916)

 

 

Imperator Nikolaj I. byla bitevní loď stavěna za první světové války pro Černomořské loďstvo Ruského carského námořnictva. Plavidlo mělo stejnou výzbroj jako předcházející třída Imperatrica Marija, bylo však lépe pancéřované. S překotným vývojem událostí války a pozdější ruské revoluce a občanské války loď několikrát změnila majitele. Když ji definitivně získali Sověti, navzdory původním plánům na dostavbu loď v roce 1923 sešrotovali.

 

Stavba

 

Stavba bitevní lodě Imperator Nikolaj I. byla zahájena v roce 1915 v Nikolajevu. V říjnu 1916 byl hotový trup plavidla spuštěn na vodu; další průběh prací však zkomplikoval vývoj první světové války. Po únorové revoluci v dubnu 1917 nedokončené plavidlo dostalo nové jméno Děmokracija a v říjnu 1917 roce byly práce na dokončení lodě přerušeny. V březnu 1918 německá armáda obsadila Nikolajev, kde mimo jiné, ukořistila rozestavěnou Děmokraciji. Práce na lodi však nebyly obnoveny.

Po německé kapitulaci ukořistěné lodě 25. listopadu 1918 převzala Velká Británie, která se v oblastí podílela na protibolševické intervenci sil Dohody v rámci ruské občanské války.V březnu 1919 zahájila Rudá armáda ofenzivu, která v následujícím měsíci ohrožovala Krym. Intervenční a bělogvardějské jednotky proto musely být z Krymu evakuovány do Novorossijska. To zahrnovalo likvidaci rozestavěných či plavby neschopných plavidel. Nedokončenou Děmokraciji proto Britové 29. dubna 1919 těžce poškodili pomocí výbušnin. Sovětské námořnictvo později zvažovalo opravu a dokončení plavidla, nakonec ale byla roku 1923 rozebrána.

 

Konstrukce

 

Hlavní výzbroj po dokončení tvořilo dvanáct 305mm kanónů ve čtyřech třídělových věžích stojících v ose lodi. Sekundární výzbroj tvořilo dvacet 130mm kanónů umístěných v kasematech. Lehkou výzbroj představovalo osm 75mm kanóny a čtyři 47mm kanóny. Lodě rovněž nesly čtyři 457mm torpédomety. Nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů.

nikolaj1.jpg

nikolaj2.gif

rusko.png

nikolaj3.jpg

  • Cool 2

Share this post


Link to post
Share on other sites
Sign in to follow this  

  • Recently Browsing   0 members

    No registered users viewing this page.

×