Lui__von_Breziny

Věc je zajímavá z jednoho historickýho hlediska. Na Aces of The Deep spolupracoval Otto Kretschmer, na Silent Hunteru Jürgen Oesten. Oba pány asi netřeba představovat, jejich válečné vavříny mluví jasnou řečí. Ti by se pod paskvil nepodepsali. A když už jsme u toho - nevíte, kdo je vlastně podepsanej pod ponorkama ve WoWS? Že by Dáša Pérová?

Chachá - přesně! V sobotu jsem oprášil Kumu a hlavně Vampira. A byla to zábava... třeba když jsem Vampirem taranoval Buraesquea a vzápětí torpédoval Nassau. Ovšem letadlovek tam bylo pořád moc. Naštěstí zrovna tuhle kategorii na téhle úrovni hrajou lamy, takže to celkem šlo. Akorát jsem si všiml jedné zajímavůstky. Krom toho, že jsem na lowtierech zaregistroval dost ostřílených hráčů a to dokonce v četách, v sobotu večer bylo onlajn 23 000 lidí... Před takovými čtyřmi lety to býval dvojnásobek. Kde asi soudruzi ze SSSR udělali chybu?

A co se třeba zachovat jako chlap a najít si práci, za kterou se člověk nemusí stydět?

Správně. Každý kdo má občanku je za své činy odpovědný. A jestli se Herr Kindermanažer nedokáže uživit jinak, pak je to jen jeho problém a nevidím důvod, proč bych ho měl chápat nebo dokonce jeho skutky omlouvat. Má co chtěl.

Ale Žábo, no tak. Nepřeháníš to trochu? Já chápu, že na nějakém základním školení pro kindermanažéry ses naučil odpovídat tak, abys vlastně nic neřekl, ale co je moc, to je moc. Já tedy nejsem právník, nicméně přesto mi jako laikovi stačilo půl minuty, abych v zákonu o hazardu našel mimo jiné třeba toto: § 75 Informační povinnost u internetové hry (1) Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je internetová hra provozována, čitelným a kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit a) identifikační a kontaktní údaje provozovatele, b) identifikační a kontaktní údaje a označení orgánu státní správy, který hazardní hru povolil, včetně čísla povolení, c) identifikační a kontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím, d) zákaz účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let, e) herní plán, f) varování, že účast na hře může být škodlivá. A teď si přiznej, co z toho ta tvoje slavná firma vlastně splňuje a porovnej to s tvýma odvyprávěnýma pohádkama o fiktivním a patrně nikdy neexistujícím právním oddělení, které osm dní v týdnu usilovně pracuje na tom, aby hra splňovala všechny náležitosti. Cháchá.

Dobře, no tak budu první. Mám s Se Ruyterem odehráno sedm bitev se skóre 3 výhry a 4 prohry. Nic moc, ale to je fuk. První dojmy jsou, že je to celkem rychlá a hbitá loď, děla mají slušnou kadenci a naprosto výborný dostřel. Problém je, že ty kanóny protivníkům moc škody nenadělaj. Hlavně tedy soupeřům o tier vejš. V jedný bitvě jsem měl třeba 21 zásahů na Cavourovi - se škodou nějakých lehce přes tisíc. To mu teda opravdu ublížilo. Ovšem na druhou stranu jsme s kolegou coby dva De Ruyteři ustříleli a upálili osamělej Orion. Chtělo to jen hodně kličkování, střelbu na maximální vzdálenost a pochopitelně i absenci jeho týmu, kterej tou dobou vesměs ležel na dně mořském. Čili se v žáídném případě nejedná o rozdílovou loď. Původně měl bejt De Ruyter asi lovec torpédoborců, má k tomu slušný hydro, ale protože ze známých letadlovkoidních příčin na téhle úrovni skoro nikdo torpédoborce nehraje, hráč je odsouzen poskakovat kdesi v dálce a mírně škodit. I tím se ale samozřejmě dá dosáhnout slušné skóre, nicméně člověk je těžce závislej na výkonech týmu. Tzn., že pokud se tým nechá rychle vyhubit, De Ruyter to nemá šanci zachránit - zvlášť když ve výzbroji nemá ani torpéda. Co je ale na De Ruyterovi zábava, kterou Wargaming nepochybně brzy zruší, je protiletadlová obrana. Má - na svůj tier a dnešní dobu - neskutečnej rating 21, což je totéž, na co se dala vyskillovat Kuma v dobách, kdy prérie byla zelenější a ohnivá voda lacinější. A pokud si dobře pamatuju, Kuma dokázala hráčům s letadlovkou pěkně rozhodit sandál... Tož jsem hrábl do zásob elitních ZK, hodil na De Ruytera všechny protiletadlový skilly, přidal vlajku a vydal se na lov letadel. No kráááása.... Jako nesundá to letku bombarďáků za tři vteřiny jako Júbari blahý paměti, ale jde to. Než se hejhula s letadly probije nad De Ruytera, už mu toho nezbyde moc, s čím by útočil. Škoda, že nemůžu vidět kyselý ksichty letadlovkářů... Nuž, to je asi tak pro začátek všechno.

To vše plus mnoho dalšího už na světě poměrně dlouhá léta je. Jen se ta hra nejmenuje World of Warships, ale Silent Hunter.

Současnou zoufalou dobu se každý snaží přežít jak se dá a s humorem jde všechno líp. To jsme si řekli s jedním z mých šéfů a tak jsem pro něj sepsal aprílovej článek o ďábelsky rafinované tajné zbrani jižanské Konfederace a zvláštní plavbě jedné úplně obyčejné lodi. Příjemnou zábavu! http://www.radiodixie.cz/clanek/pribeh-plovouciho-bordelu-aneb-povetrne-zeny-jako-tajna-zbran-konfederace?fbclid=IwAR0iiTYxVv6I05NiIaf0l0tHHtBtGQXJANAoxNG3iql-QHMCKunUBc-yGNA

Za normálních okolností bych na tenhle štěk nereagoval, neb zastávám názor, že hádat se na internetu je totéž, jako závodit na paralympiádě - i když vyhraješ, pořád jsi kripl. Teď mě ovšem rozesmála představa, jak ses rozzuřil a rozhodl, že mi to nandáš. A jak ti spadla brada až na pivní pupek, když jsi zjistil, že mě - jako obvykle - s pohrdáním nemůžeš označit za rajče. No tak jsi fízloval dál, ale - po pravdě řečeno - moc ses teda nepředvedl a jako profesionální bonzák by ses nejspíš neuživil. Jako že rád hraju Kumici? A že jsem před reworkem, kdy byly ve hře stíhačky a počet letadel byl omezenej, hrál Bogue a Langley? No a co? Uvědom si, sokolíku, jednu základní věc. Na to, abys mi nařizoval co mám nebo nemám dělat, jsi byl, jsi a vždycky budeš tuze malý pívo.

Ona je skutečnost ještě horší. WG totiž na nízkých tierech protiletadlovou obranu dost brutálně osekal. Například Júbari "v plný palbě" měl kdysi AA rating 30, dneska 9. To samý třeba Kuma - z maximálního možnýho AA ratingu 22 spadla na 10. Takže když pak tady čtu bláboly typu "musíš změnit herní mechaniku", musím se tomu strašně smát.

Tenhle krumpl mi dali za žetony, protáhl jsem ho pár kooperativními bitvami a došel k závěru, že se ožralejm ruskejm mužikům vůbec nedivím, že mi ho dali. Já bych ho nejradši někomu dal taky. Mínusy: - Rychlost. Po hóóódně dlouhý době se dopachtí do třiceti uzlů a pak to zvadne. A to mi na sedmičkovej křižník přijde dost málo. Možná by stálo za úvahu zařadit mezi volitelné příplatkové moduly vesla a plachty. - Odolnost. Jako jó, něco málo vydrží, ovšem díky MM+/- 2 vás jakákoli devítková bitevka s klidem vypne na jedinou salvu. Což je teda fakt ohromná zábava. - Dostřel. Ani B-trup s vylepšeným řízením palby nedostřelí dokonce ani blbých 15 km. Surrey tudíž nedá ani to, co pětkovej Königsberg a to mi přijde jako naprostá zoufalost. Plusy: - nízkej spot. Ale fakt nízkej. S patřičně vyskillovaným kapitánem začnete bejt vidět až na nějakých devíti a půl kilometrech. S ohledem na osmikilometrovej dostřel torpéd by se snad dalo uvažovat o použití lodě jako torpédového člunu. V praxi se to však nedá - na to je Surrey přece jen moc pomalá. Účinnost děl mi přijde celkem v pohodě, obratnost a rychlost otáčení věží taky. Torpéda jsou čtyři na každém boku a pokud se trefíte, dotyčnýho to docela zamrzí. Otázkou je, co protiletecká obrana. V kooperativkách jsou letadlovky jalový, takže jen teoreticky: AA rating je 58. Tedy to samý, co v lepších časech mívala má nenávratně v hlubinách ruskejch servrů ztracená Bogue. A aby sedmičkovej křižník měl to samý, co pětková letadlovka - to mi přijde trochu slabý. Ale třeba se pletu. Co se týče použití, dají se s tím lovit torpédoborce a tím to asi hasne. Prostě jen další loď, která - pokud chce aspoň chvilku přežít - musí jen tak poštěkávat zdálky, na víc nemá. Což ovšem kvůli nevalnýmu dostřelu tak nějak... nejde. Závěr: Loď jsem dostal, vyzkoušel a - sééééru na ni. Kanonenfutrů už mám v přístavu dost i bez Surrey.

Išizuči to má asi takhle: AP na prd, ale výborný podpalování, na bitevku 4. tieru dost fofrník (27 uzlů bez vlajky, tj. jako křižník Karlsruhe), AA k ničemu, chabej pancíř - ale hodně hp. Takže kroužit, uhýbat a hlavně podpalovat. Tím pár lidí naštveš. Rozhodně víc než s Mikasou. :-)

Jestli mohu radit, za ty prachy si kup radši Išizuči. S tím se na rozdílod pomalé Mikasy dá něco dělat, s kupónem to vyjde na 2 100 zlatých. Já to nedávno udělal, šoupnul jsem na něj devatenáctibodovýho kapitána a - není to špatný.

Protože máme Silvestra a mělo by být veselo, a protože se nám blíží hen ty ponorky, dám sem odkaz na jeden ze svých opusů - tentokrát o operacích slepého střeva na palubách amerických ponorek v roce1942. V žádném případě to ale neberte jako návod k provádění lékařských zákroků! https://www.stoplusjednicka.cz/samozvani-chirurgove-na-ponorkach-improvizovane-operace-na-mori?fbclid=IwAR0P4t0WI5aMvr71E5H-gg3VCLancf2MT2dw3OuWqCbJXCt_w_zY53RdWSg

Do téhle rubriky se obvykle naříká s jakými kretény je člověk občas nucen hrát, ovšem mě se povedlo něco, kde za kreténa jsem byl já. A korunovanýho, to klidně přiznám. Záležitost se měla tak, že jsem se rozhodl hodit si misi ve stylu „pohoda - klídek - salám – Amerika“ a vytáhl do kooperativní bitvy. Co se ale nestalo. Já vůl neklikl na ikonku „kooperativní bitva“ a naprosto nic zlého netuše vyrazil do bitvy náhodné… Takže jsem si nevzal žádnou opravářskou četu dvě, vlajku - prostě nic. Kupodivu mě do kebule netrkl ani podezřele velký počet lodí na startu a vyrazil vpřed ve strategii kooperativních bitev „hurá na ně, plnou parou vpřed, ať na mě nějakej bot zbyde“. Tím jsem se ovšem se superšnekoidní Arizonou zcela nečekaně octl v čele útoku a stále nic nekalého netuše jsem začal lovit torpédoborce. Drtě mezi zuby kletby spravedlivého hněvu na neschopný tým jsem dokonce pro jeden zlobivý torpédoborec vyrazil do čmoudu a teprve tam mi docvaklo, do jaký bryndy jsem se to vlastně dostal. Nu, nedalo se už nic dělat... Nutno podotknout, že človíček ovládající onen torpédoborec byl z přítomnosti ocelový obludy v „jeho“ čmoudu tak vyplesklej, že mě trefil jen jedním torpédem. Na oplátku z mé Arizony koupil přátelský pozdrav ve formě plné boční salvy, pár ran od sekundárek a zbytek jeho nebohého života zdálky ukončil kdosi z našich. V té chvíli se probral náš torpédoborec a začal dělat to, co měl – totiž spotoval. A musím říct, že situace, kdy si neviditelná bitevka hověla v čmoudu a střílela na cíle dle libosti se mi tuze líbila. Zábava bohužel skončila v momentě, kdy se čmoud rozplynul a má nebohá Arizona se stala terčem. Ovšem než mě protivníci dostali, dva jejich křižníky měly párkrát proplesklou citadelu a jedna bitevka už taky pročítala pozvánku na rande s Neptunem. Na to konto se probrali i naši udatní kempeři, zaveleli do útoku, naši stranu mapy bez větších potíží vyčistili a vědomi si početní převahy, směle pokračovali v ofenzívě, zatímco zmatení protivníci hynuli jeden po druhém. Já jejich úspěchy už jen sledoval ze záhrobí, což bylo dobře, protože jsem se tlemil, až jsem se za monitor popadal. Nu, nebudu to protahovat, zvítězili jsme na celý čáře. Akorát se nějak nemohu zbavit pocitu, že si pár lidí o mě myslí zhruba tohle:

Stručně, leč docela pěkně zpracovaný téma o nepříliš početné ponorkové třídě. Jen pro úplnost dodám, že Seal Němci neopravili. Ne že by se o to nesnažili, ale zakázková výroba náhradních dílů byla tak drahá, že když přesáhla sumu za tři ponorky třídy VIIC a konec byl pořád v nedohlednu, tak to vzdali. A ještě dodám malou zajímavost. Právě na ponorce Porpoise zahájil svou veleúspěšnou velitelskou kariéru kapitán Leslie Bennington, který později, s ponorkou Tally Ho, potopil hráčům WoWS dobře známý japonský křižník Kuma. A když už jsem se tak rozkecal, šoupnu sem ještě odkazy na můj relativně nedávný výtvor o neméně dobře známé bitevní lodi Warspite 1. díl: https://www.stoplusjednicka.cz/dlouha-cesta-stare-damy-bitevni-lod-jeho-velicenstva-warspite-1?fbclid=IwAR2qKoLnb5AktfsMI6YUE_3kysVMCEwcUPlLZ5Ldw8NXyKabQuTUlR6AlGM 2. díl: https://www.stoplusjednicka.cz/dlouha-cesta-stare-damy-bitevni-lod-jeho-velicenstva-warspite-2?fbclid=IwAR3tDcwEGwoMF7notWxpSgyUDrBCAOMEk7P_P9HEttqfJRp3p3WXiUJeQPI 3. díl: https://www.stoplusjednicka.cz/dlouha-cesta-stare-damy-bitevni-lod-jeho-velicenstva-warspite-3?fbclid=IwAR2SIpUMfHOqbBPq6Unha1WH1GB6tjWO1Tv36-6SeEde5MDW2_Xq7p_jOe8

Smím se zeptat, co to bylo za loď, že dohonila a předhonila vypuštěný torpéda a ještě stihla udělat zatáčku, aby se nechala trefit? Takovýho fofrníka musím mít!

Nevím jak v poslední době, ale Viribus Unitis vývojáři hráli. Asi před rokem jsem se s ní dvakrát sešel v týmu. Tak jsem se nechal urychleně potopit a pozorně sledoval, jak si ten rakousko-uherskej zázrak povede. A už tehdy jsem měl hodně silnej dojem, že na T-5 nemá co dělat. Tak na T-3 by to ještě bylo tak akorát, ale vejš už radši ne. Ovšem za loď z T-3 by WG nemohlo účtovat sedm stovek, to dá rozum.

Jojo, v průlivu je nejlepší taktika admirála Farraguta "k čertu s torpédy, plnou parou vpřed". Na druhý straně se totiž vždycky najde minimálně jeden hejhula, kterej zdrhne mezi ostrůvky, ostatní nechá ve štychu a vy útočíte v přesile. Problém ovšem nastane, když svý parťáky nepřesvědčíte a začnou taky zdrhat. Pak zbývá jen šance, že u protivníka se takových "stratégů" vyskytne víc - jinak je bitva prakticky prohraná.

Ahoj, obvykle píšu do tištěných médií, ale po čase mi vyšlo něco na netu. Jedná se o jakousi malou prázdninovou sérii o operacích japonských ponorek u pobřeží USA v průběhu druhé světové války. Takže pokud si někdo chce od hry na chvíli odpočinout a třeba si něco přečíst, nechť si uvaří kafčo, zapálí cigárko a hodí nohy na stůl. Je to rozdělený na čtyři díly: 1. díl, něco o japonských ponorkách obecně: http://www.radiodixie.cz/clanek/japonske-ponorky-u-americkych-brehu-dil-prvni-zrod-ponorkoveho-lodstva 2. díl, prostě Pearl Harbor: http://www.radiodixie.cz/clanek/japonske-ponorky-u-americkych-brehu-dil-druhy-cil-pearl-harbor 3. díl, v podstatě honička na americké letadlovky: http://www.radiodixie.cz/clanek/japonske-ponorky-u-americkych-brehu-dil-treti-proti-letadlovym-lodim 4. díl, rozverně, nicméně pravdivě nazvaný "hydroplány a miniponorky proti lesům a tuleňům". http://www.radiodixie.cz/clanek/japonske-ponorky-u-americkych-brehu-dil-ctvrty-hydroplany-a-miniponorky-proti-lesum-a-tulenum?fbclid=IwAR2GyFmvhyC7Ov7xQbcS6UtIRdfkM3V2xi7c0oCoFIbLUOc2gIGfxFK9gKM Příjemnou zábavu!

Nóó, pěkně se hádáte, dámy a pánové. Obvykle se do podobných debat moc nevměšuju, ale když se odvoláváte "na lidi, co se tím zabývají celý život", a protože mě čirou shodou náhod námořní historie tak trochu docela dost i živí, a protože si chci zvyknout na fungl novou klávesnici, asi bych měl udělat výjimku. Obecně se dá říci, že máte pravdu všichni. Žádnej mezinárodně uznávanej mustr na klasifikaci lodí totiž neexistuje a nikdy ani neexistoval. Právo na klasifikaci má tudíž vlastník, kterej svýmu majetku může říkat jak chce. Nejdál v tomhle ohledu došli Číňani, když své lodě Ning Hai a Ping Hai hrdě nazývali lehkými křižníky, zatímco všude jinde by jim říkali ozbrojený remorkéry, maximálně pobřežní dělový čluny. Takže s trochou nadsázky řečeno, když Franta Vopička z Horní Lhoty vleze na místním rybníku na rybářskej šinágl a do rukou si vezme ovladač od dronu a bude tvrdit, že má letadlovou loď, tak prostě má letadlovou loď a basta. Protože šinágl a dron jsou prostě jeho a svýmu majetku si může říkat jak chce. Sí? Je ovšem fakt, že v názvosloví a kategorizaci panují mezi historiky poměrně uchopitelné snahy o jakési zobecnění. Většinou se ale jedná o převzetí britských termínů, které se napasují na všechno ostatní. Většinou je to OK, bordel v tom dělají hlavně Němci. Takže když Jackie Fisher vyrukoval se svými bitevními křižníky (battlecruisers), německým ekvivalentrům se začalo říkat stejně, přestože pro Němce samotné to byly velké křižníky (grosse kreuzer). Ještě větší bordel nastal mezi válkami, kdy Němci mohli vlastnit leda křápy tříd Deutschland a Brandenburg z počátku století, kterým na základě Versaiileské smlouvy nesměli říkat bitevní lodě (schlachtschiffe) a tak jim říkali obrněné lodě (panzerschiffe).Což ovšem není nic jiného než německý překlad francouzského termínu cuirassé použitého v textu Versailleské smlouvy. Když ale na přelomu 20. a 30. let v rámci povolených náhrad postavili třídu Deutschland, termín panzerschiffe na ně logicky přešel, protože pořád Versailleská smlouva, žejo. Termínem "kapesní bitevní loď" se asi zabývat nemusíme, to byl jen posměšný terminus technicus britských novinářů. Rošáda se opakovala, když skopčáci zařadili do služby Scharnorsta a Gneisenau. Nové lodě převzaly termín panzerschiff, zatímco z o dost slabší třídy Deutschland se staly těžké křižníky (schwerer kreuzer). Nojo, jenže v tý době už Němci měli versailleský systém docela na háku, takže Scharnhorstu a Gneisenau někdy říkali i termínem bitevní lodě (starý dobrý císařský termín schlachtschiff). S novou, o dost větší třídou Bismarck se šaráda v bleděmodrým opakovala. Co z toho vyplývá? Pokud chce být v názvosloví člověk opravdu historicky přesný, musí naprosto jasně definovat přesnou dobu, o které se mluví. Toť ovšem výsada, či spíše vrtoch, na kterém si zakládají vyložení a tudíž nesnesitelní puntičkáři, které nikdo nemá rád, žejo. Nám ostatním to může být šumák, protože ať se použije jakejkoli termín, každej aspoň trochu zasvěcenej přece ví, o jakejch neckách je řeč.

Tyhle necky jsem kdysi dostal už ani nevím za co. Dlouho mi rezly v přístavu a jen málokdy jsem Vampýra provětral v kooperativní bitvě. A v nich mi teda nějak moc dobrej nepřipadal. Nedávno jsem ho ale zkusil v náhodných bitvách a - dá se. Jen si musí člověk uvědomit, že to není klasickej torpédoborec, ale rychlej dělovej člun s možností občasného vypuštění ne zrovna rychlých torpéd. Takže na větší lodě hup do čmoudu, zapalovat a dle situace zůstat do konce čmoudu nebo zdrhnout, no a torpédoborce prostě rozstřílet. Jak říká Toivia, obloučky sice jsou (ale ne tak strašný jako na Dresdenu nebo Phoenixu), tudíž je nejlepší střílet zblízka. Pro to je ovšem nutnej kapitán se skillem "expert na maskování", kterej s kamufláží sníží spot na 5,7 km. Což už je vzdálenost, ze který se střílet dá docela přesně. Klasická férovka s torpédoborcem pak vypadá tak, že se zhruba ve stejný okamžik vzájemně spatříme a zatímco protivník na mě začne mířit torpédy, můj Vampýr na svý blbý torpéda kašle a okamžitě střílí jak zběsilej. Nu a než nepřítel torpéda zamíří, já mu zmydlím půlku života a nádavkem obvykle vyřadím stroje/kormidlo/torpédomety/děla. To zpravidla bohatě stačí na to, aby začal střečkovat a zbytek souboje se víceméně rovná popravě. S Vampýrem se dá s trochou štěstí dát i Kraken: A přesnost dělostřelby 54% taky není špatná:

Pro legraci sem dám ještě jednu perlu ze svýho archívu. Osobám, které nevládnou ruskými bukvami prozradím, že na nástěnce je napsáno "ženščiny, kotoryje ně ždut" (ženy, které nečekají). S největší pravděpodobností nečekají se sexem na návrat svých mužů z plavby. Dá se tedy říci, že nástěnka je nejen nástrojem originální mužské pomsty, ale i zdrojem informací, ke které kamarádce stojí za to občas zajít na kafe. Za hluboké zamyšlení také stojí fakt, že námořníků-paroháčů je pět, zatímco nevěrnic devatenáct!